Ambassadors Concert Series 2015/2016
13. sezóna
„Utiš se, duše má.“
Adventní koncert k 150. výročí narození Jeana Sibelia
Esa Ruuttunen – baryton
Sami Väänänen – klavír
Studenti Pražské konzervatoře
10.12.2015, 20:00 Koncertní sál Pražské konzervatoře
Ve spolupráci s Velvyslanectvím Finska a Pražskou konzervatoří spolupořádá Musica Clasica Libera o.p.s.
Pod záštitou a patronací velvyslankyně Finska, J.E. paní Heleny Tuuri.
PROGRAM - Jean Sibelius:
Novelette Op. 102 (1922)
Marie Hasoňová – housle ( prof. Fišer)
prof. Martina Hájková – klavír
Humoresque Es dur op 89, No.5 (1917)
Nocturne Op. 51, No. 3 (1906)
Terezia Šofránková – housle ( prof. Pazdera)
prof. Hana Forsterová – klavír
Klavírní trio C dur „Loviisa“ (1888)
Allegro, Andante, Allegro con brio
( prof. Kresta): Zuzana Balkóová – housle Gala Loszynska – cello,
Nikita Stěpaněnko – klavír
Kuusi laulua (six songs):
Våren flyktar hastigt / Spring is Flying, Op. 13 No.4
Demanten på marssnön/ The Diamond in the Snow, Op. 36 No.6
Svarta rosor/Black Roses, Op. 36 No.1
Illalle/Evening, Op.17 No.6
Lastu lainehilla/Wood on the Water, Op. 17 No.7
Laulu ristilukista/Song of the Cross-Spider, Op. 27 No. 4
Finnish Christmas songs by other composers:
Heino Kaski Mökit nukkuu lumiset
Otto Kotilainen Varpunen jouluaamuna
Karl Collan Sylvian joululaulu
Pět Vánočních písní / Five Christmas Songs (1895 – 1913) by Sibelius
1.Joulu saapuu portin luo 2. Tervehtii jo meitä 3.Jo joutuu ilta
4. En etsi valtaa, loistoa 5. On hanget korkeat, nietokset
Esa Ruuttunen – baryton
Sami Väänänen – klavír
Finlandia Op.26 (1900)
Iryna Cherkashyna – klavír ( prof. Milan Langer)
Jean Sibelius (1865-1957) se narodil v době, kdy Finsko jako velkovévodství bylo součástí carského Ruska. Jeho rodiče mluvili švédštinou, která zůstávala úředním jazykem, neboť po staletí předtím byla země pod nadvládou Švédska.
Finsko, které Sibelius na konci života opouštěl, bylo od roku 1917 nezávislé a oplakávalo svého prvního národního skladatele, jenž získal světový věhlas; jeho role při prohlubování finského národního sebevědomí byla vnímána jako natolik významná, že v den jeho padesátých narozenin byl 8. prosinec vyhlášen národním svátkem finské hudby.
Hlavními zdroji inspirace mu byla tajemná krása finské přírody a národní epos Kalevala; tyto finské báje z předkřesťanských dob žily po generace jen v ústní tradici jako písně a balady šířené lidovými pěvci a vypravěči zejména ve východní časti země, Karelii. Zde je sebral jazykovědec Elias Lönnrot a sestavil v epický cyklus, jehož vliv byl tak silný, že způsobil doslova převrat ve všech oblastech finské kultury 2. poloviny 19. stol., od literatury a hudby po výtvarná umění a řemesla: vnesl do nich ducha dějinného heroismu, odvahy a naděje.
Spolu s pohádkovou přírodou, v níž jako chlapec na venkově vyrůstal, Sibelia od dětství lákala hudba. Odlákala ho pak brzy i od studia práv. Učil se hrát na klavír i na housle, které studoval na Hudební akademii v Helsinkách (ta nyní nese jeho jméno). Uvedené klavírní trio zkomponoval začátkem studia skladby; v přímořské Loviise prožíval šťastné chvíle letních prázdnin a hrával v triu se svou starší sestrou a s mladším bratrem Christianem.
Sibeliův láskyplný vztah k houslím odráží vedle houslového koncertu řada větších orchestrálních suit (jejich součástí jsou Humoreska a Nokturno) ale i menších komorních skladeb (Novelette); romanticky laděné housle těchto drobných efektních kusů evokují atmosféru začátku 20. století; pro interpreta jsou to skladby technicky náročné.
Vánoční písně z jeho početné písňové tvorby se staly neodmyslitelnou součástí finských Vánoc, třebaže nebývají obecně spojovány se Sibeliem jako autorem.
Inspirován Kalevalou, Sibelius získal uznání především jako skladatel symfonií, orchestrálních skladeb a symfonických básní (Kullervo). Jeho nejznámější skladba Finlandia (1899), se stala symbolem finského boje za nezávislost a druhou národní hymnou. Sibelius vytvořil i její klavírní verzi. Existuje také zpívaná verze křesťanského chorálu na slova „Utiš se, duše má.“
Než Esa Ruuttunen nastoupil kariéru operního barytonisty, vystudoval teologii a působil jako kněz. Ve třiceti letech se pustil do úspěšného studia zpěvu na Sibeliově Akademii v Helsinkách, absolvoval Hudební universitu v Aachenu a mistrovské kurzy v Itálii a Německu. V roce 1981 poprvé vystoupil koncertně v Helsinkách a také se podělil o druhou cenu pěvecké soutěže v Ženevě. Téměř deset let zpíval ve Finské národní opeře a pravidelně se účastnil Operního festivalu v Savonlinně. Vystupoval v Bavorské státní opeře v Mnichově, londýnské Covent Garden a ve Staatsoper ve Vídni a v Berlíně. Klavírista Sami Väänänen žije v Berlíně a účinkuje jako sólista a komorní hráč po celé Evropě i v zámoří. Klavír studoval na Sibeliově Akademii v Helsinkách a na Hochschule für Musik ve Freiburgu, pokračoval u skladatele a klavíristy Anthony Greena na Trinity College v Londýně. V roce 2011 provedl v Brazílii premiéru klavírního koncertu Sublunar Mechanics skladatele Tomiho Räisänena s Orquestra Sinfonica do Recife pod taktovkou Osmana Giuseppe Gioiy.