cz en

Mezikulturní dědictví a míšenectví v peruánské hudbě

14. sezóna

při příležitosti 400. výročí úmrtí spisovatele Inky Garcilaso de la Vegy
Fátima Espinosa de Zavala – mezzosoprán
Manuel Sánchez – piano
Carlo Zegarra Abanto – cajón, bombo

30.9. / 4.10 20016, 19:00
Konzervatoř Jana Deyla
Maltézské nám. 14, Praha 1

Hudební úryvek z koncertu viz. AudioVideo
(Foto M. Setnička)


PROGRAM

Rosa Mercedes Ayarza de Morales (1881-1969):
1. La Rosa y el Clavel, mozamala (Růže a karafiát)
2. La Cambalachera, zamacueca (Něco za něco)
3. La Chichera, pregón/tondero (Prodavač nápoje Chicha)
4. La Picaronera, pregón (Prodavačka Picarones)
5. India Bella, yaraví (arreglo de Rosa Mercedes) (Domorodá kráska)

Carlos Valderrama Herrera (1887-1950):
6. La Pampa y la Puna, canción andina (Z nížiny a náhorní plošiny, andská píseň)

Miguel Angel Hurtado Delgado (1922-1951):
7. Valicha, huayno cuzqueño

Daniel Alomía Robles (1871-1942):
8. El Cóndor Pasa (Let kondora)

Pedro Espinel Torres1908-1981):
9. Sonrisas, polka (Úsměvy)

María Isabel Chabuca Granda (1890-1972):
10. Gallo Camarón, vals (Kohout na bojišti)

Manuel Acosta Ojeda(1930-2015):
11. En un Atardecer, vals (Za soumraku)

Chabuca Granda:
12. Puente de los Suspiros, vals ( Most vzdechů)
13. María Sueños, vals (Snící Maria)

Andrés Soto (1949):
14. El Tamalito, (Kupte si Tamalito) pregón

Chabuca Granda:
15. El Surco, landó (Hvězda spadlá do brázdy)

Eduard Ingriš (1905-1991):
16. Perú, Mi Amor *

R. M. Ayarza de Morales:
17. La Marinera

*Český skladatel, hudebník, filmař, fotograf a dobrodruh věnoval tuto píseň první dámě Peru a přinesla mu peruánské občanství.

Poznámky k PROGRAMU

Mozamala, zamacueca – tance z koloniálního Peru s africkými, španělskými a andskými rytmy /

Pregón – píseň vycházející z volání pouličních prodavačů

Tondero – tanec ze severní části Peru

Yaraví – smutné melodie mesticů s prvky hudby incké i španělské

Huayno – hudba a tance kečuánského původu z oblasti And s prvky období koloniálního i inckého

Landó – tanec vzniklý v Peru z afrických kořenů s příchodem otroků, pro něž se cajón stal základním bicím nástrojem

Marinera – národní tanec Peru, v němž pár graciézně předvádí námluvy zamilovaných

Peruánská zpěvačka Fátima Espinosa pochází z hudební rodiny; otec tenorista a matka interpretka klasické kytary. Od dětství se učila kytarové hře a harmonii, později studovala také lyrický zpěv u význačné sopranistky Teresy Guedes na Národní konzervatoři v Limě. Zpěv se jí stal životní vášní a vedl ji ke zkoumání rozmanitých hudebních žánrů v různých jazycích.

Peruánský klavírista Manuel Sánchez je též hudebním skladatelem, aranžérem a producentem. Vystudoval kompozici, klavír a hudební teorii na Národní konzervatoři v Limě a na Krajské konzervatoři ve francouzskémBordeaux. Věnuje se klasické hudbě a současně i jazzu. Účastní se řady hudebních akcí jak v Peru, tak v Evropě.

Carlo Zegarra Abanto ovládá kromě bicích nástrojů (cajón, darbuka, konga) také další tradiční nástroje Peru (quena, zampoňa, bombo, charango). Zaměřuje se na ně od svých 12let a už v sedmnácti pracoval v Německu s folklorními soubory z Peru, Bolívie, Ecuadoru a Chile a vystupoval s nimi po celé Evropě.Dlouhodobě žije v ČR, kde se účastní hudebních projektů, festivalů, koncertů a nahrávek. Jedním z posledních je projekt Vivaldianno, s nímž vystupuje i v zahraničí.

Slavný současník Shakespearův a Cervantesův, Inka Garcilaso de la Vega (1539 – duben1616), známý též jako El Inka, byl prvním ze spisovatelů narozených v Peru, kdo zachytil období španělského dobývání Ameriky z nové perspektivy, z pohledu intelektuála-míšence.

Jeho matka pocházela z nejvyšší vrstvy inckých vládců, proto vyrůstal v prostředí prosyceném inckou tradicí, historií a kulturou; zároveň se mu jako synovi španělského konkvistadora dostalo prvotřídního španělského vzdělání a výchovy v křesťanském duchu.

Jeho Královské /Pravdivé komentáře (Comentarios Reales) zachycují v autobiografických vzpomínkách období dobývání Peru Španěly, a to na pozadí inckých legend, příběhů a vyprávění, jak je slyšel od příbuzných z obou stran. Dílo okamžitě upoutalo zájem a fantazii čtenářů na celém světě, později se sice na čas dočkalo zákazu publikování od španělského krále, ale bylo přeloženo velmi brzy do angličtiny a francouzštiny.